Poprvé ALS popsal francouzský neurolog Jean Martin Charcot v roce 1869. Ani po skoro 150 letech se vědcům nepodařilo zjistit, co je příčinou vzniku tohoto onemocnění. Klíčové objevy ve vědě, ke kterým došlo v posledních letech, však dávají naději, že by mohla být jeho podstata odhalena.
Jednou z teorií příčiny vzniku ALS je zhruba 6 let starý objev, že za vznik ALS může být odpovědný špatně fungující recyklační systém neuronů v mozku a míše. Vlivem této chyby se buňky nemohou ‚opravovat‘ a dochází k jejich poškození.
Protože jde zatím jen o jednu z mnoha možných variant, vědci hledají další možné příčiny. Mimo jiné soudí, že na vzniku ALS se podílí oxidační stres, špatně sbalené proteiny či defekty v jednotlivých genech. Vliv může mít i dřívější práce pacienta s toxickými látkami (např. hnojivy), kouření, intenzivní fyzická aktivita v minulosti atd. Určitou roli může hrát dědičnost, u příbuzných pacienta se však ALS objevila jen v 5 až 10 % případů.
Existuje prevence ALS?
Protože neexistuje jasná příčina nemoci, neexistuje ani prevence. Nicméně lékaři radí vést pokud možno zdravý životní styl – ne jen v rámci prevence ALS, ale i dalších civilizačních onemocnění, které jsou díky četnosti svého výskytu pro každého z nás mnohem větším rizikem – např. rakovina, kardiovaskulární problémy, potíže pohybového aparátu atd.